new marathi prem kavita
चांदणे पांघरलेले आकाश नाही मागत तुझ्याकडे
क्षितिजावर लुकलुकणारा एक तारा मात्र आठवनीने दे
बेभान कोसळणारा मुक्त पाउस नाही मागत तुझ्याकडे
श्वासात दरवळणारा ओल्या मातीचा सुवास मात्र आठवनीने दे
बेधुंद करणार्या रातराणीचा बहर नाही मागत तुझ्याकडे
जाताना एक मोगर्याची कळी मात्र आठवनीने दे
उसळणारा बेछुट दर्या नाही मागत तुझ्याकडे
शांत जलाशयातील एक तरंग मात्र आठवनीने दे
मुठी एवढे ह्रुदय नाही मागत तुझ्याकडे
मझ्यासाठी चुकलेला एक ठोका मात्र आठवनीने दे
आठवणीने दे..... ......
new marathi prem kavita
चांदण्यांशी बोलता मी,
विषय तूच होता….
चंद्रप्रकाशाचा तेव्हा,
आशय तूच होता….
मग चंद्र मज पुसतो….
कोण ही बला रे?
रूप माझे घेउनिया,
छळते हि तुला रे…..!
new marathi prem kavita
new marathi prem kavita
new marathi prem kavita
new marathi prem kavita
new marathi prem kavita
RELATED POSTS
love marathi kavita
marathi kavita on love
marathi kavita for love
kavita marathi love
love kavita in marathi
love kavita marathi
love marathi poem kavita
marathi sad love kavita
kavita of love
marathi love kavita in marathi font